|
| |
|
|
Katalánská identita a nacionalismus z pohledu katalánských a španělských politických stran v letech 2014-2017
Pěkná, Adéla ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Období mezi lety 2014 a 2017 bylo v Katalánsku poznamenáno mnoha politickými událostmi a napětím kolem otázky nezávislosti. Tato práce "Katalánská identita a nacionalismus z pohledu katalánských a španělských politických stran v letech 2014-2017" si klade za cíl zjistit, jakým způsobem jsou identitární témata uchopena v programech politických stran napříč celým politickým spektrem v Katalánsku, tedy v programech jak celostátních stran, tak stran katalánských, a zda zpracování těchto témat vede k jasnému výkladu katalánské identity, nebo jej problematizuje. Práce vychází z výkladu národa podle Anthonyho D. Smithe a z něj odvozené národní identity rozšířené o témata jazykové a kulturní svébytnosti společenství národů podle Erica J. Hobsbawma. Aplikací tematické analýzy na programová prohlášení politických stran se identifikovala témata, na jejichž základě formulují tyto strany své národnostně-identitární vnímání Katalánska. Zdrojovou základnou jsou volební programy katalánských politických stran. Práce dochází ke zjištění, že tématy, kterými je reprezentována národnostně-identitární otázka v programu katalánských politických stran, jsou jazyk, ochrana kulturního dědictví a teritoriální identita. Zpracování těchto témat ale nevede k jasnému výkladu identity, není možné jej jednoznačně vymezit.
|
|
|
Stranický systém Katalánska
Baranyaiová, Gabriela ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Parlament Katalánska byl obnoven v roce 1980 během přechodu k demokracii ve Španělsku. Od počátku v stranickém systému dominovala koalice Convergència i Unió, která byla tvořena dvěma stranami. V letech 1984 až 1995 CiU disponovala absolutní parlamentní většinou. Její dominance byla narušena volbami v roce 1999 a 2003 stranou Partit dels Socialistes de Catalunya. Do této doby existoval bipolární systém, kdy CiU vyhrávala při volbách do Parlamentu Katalánska a PSC-PSOE při volbách do Congreso de Diputados v této autonomní oblasti. CiU zvítězila ve všech katalánských parlamentních volbách do roku 2012. Po rozpadu CiU v roce 2015 jedna z jejích stran Convergència Democràtica de Catalunya spolupracuje s Esquerra Republicana de Catalunya především kvůli nezávislosti Katalánska. Po roce 2015 se navýšil počet relevantních stran v regionálním parlamentu. Cílem práce je odpovědět na otázky, jaký typ stranického systému dle Sartoriho teorie se vyskytoval/vyskytuje v Parlamentu Katalánska a pokud došlo ke změně, které události tuto změnu ovlivnily. Dále jsou zde komparovány výsledky do Parlamentu Katalánska a do Congreso de Diputados na území Katalánska. Tato komparace hledá odpověď na otázku, zda v obou těchto typech voleb vítězí stejné strany. V neposlední řadě je zodpovězena otázka, zda při volbách do regionálního...
|
|
|
Stranický systém Katalánska
Baranyaiová, Gabriela ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Parlament Katalánska byl obnoven v roce 1980 během přechodu k demokracii ve Španělsku. Od počátku v stranickém systému dominovala koalice Convergència i Unió, která byla tvořena dvěma stranami. V letech 1984 až 1995 CiU disponovala absolutní parlamentní většinou. Její dominance byla narušena volbami v roce 1999 a 2003 stranou Partit dels Socialistes de Catalunya. Do této doby existoval bipolární systém, kdy CiU vyhrávala při volbách do Parlamentu Katalánska a PSC-PSOE při volbách do Congreso de Diputados v této autonomní oblasti. CiU zvítězila ve všech katalánských parlamentních volbách do roku 2012. Po rozpadu CiU v roce 2015 jedna z jejích stran Convergència Democràtica de Catalunya spolupracuje s Esquerra Republicana de Catalunya především kvůli nezávislosti Katalánska. Po roce 2015 se navýšil počet relevantních stran v regionálním parlamentu. Cílem práce je odpovědět na otázky, jaký typ stranického systému dle Sartoriho teorie se vyskytoval/vyskytuje v Parlamentu Katalánska a pokud došlo ke změně, které události tuto změnu ovlivnily. Dále jsou zde komparovány výsledky do Parlamentu Katalánska a do Congreso de Diputados na území Katalánska. Tato komparace hledá odpověď na otázku, zda v obou těchto typech voleb vítězí stejné strany. V neposlední řadě je zodpovězena otázka, zda při volbách do regionálního...
|
|
|
Politická role FC Barcelony v moderním Katalánsku
Vondruška, Tomáš ; Menclová, Barbora (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o politické roli FC Barcelony v moderním Katalánsku a její reakci na uskutečněné referendum o nezávislosti. Zkoumané období je mezi lety 2012-2017, data vychází z klubového média, doplněného články z dalších mezinárodních deníků. Práce představuje nejprve provázanost nacionalismu ve sportu a konkrétně pak i ve fotbale. Dále předkládá krátký úvod do politické situace v Katalánsku ve zvoleném období a představení historického spojení mezi samotným klubem a regionem. Práce se zaměřuje na spojení apolitického aktéra v podobě fotbalového týmu s autonomní oblastí a jeho funkci v boji o katalánskou nezávislost. K tomu také pomáhá i referendum o nezávislosti, které proběhlo v roce 2017 a zapadá tak časově do zkoumaného období. Výsledkem provedené analýzy je neutrální pozice klubu vůči politice Katalánska, avšak v různých krocích, ať už to jsou pořádané přednášky nebo samotní fanoušci s nacionálními vlajkami, je zde vidět podpora regionu a neformální šíření politické situace do zahraničí. Referendum na druhou stranu klub silně podporoval bez známky přiklánění se na jednu či druhou stranu. Samotný klub to nazývá obranou demokracie a svobody projevu, které FC Barcelona uvádí jako své hlavní mimosportovní cíle.
|
|
|
Politika Evropské unie k evropským autonomním regionům, které mají potenciál stát se nezávislé - Katalánsko a Skotsko
Havlín, Kryštof ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl analyzovat politiku Evropské unie k evropským autonomním regionům, které mají potenciál stát se nezávislé. A to zejména z pohledu členství v Evropské unii pro regiony, které mají tendenci separovat se od členského státu EU. V posledním desetiletí došlo na území Evropské unie k dvěma zásadním událostem týkající se separatismu. V roce 2014 vyhlásilo Skotsko centrální vládou schválené referendum o své nezávislosti na Velké Británii. Roku 2017 byla dokonce vyhlášena nezávislá republika Katalánsko, která se na základě nelegálně konaného referenda chtěla oddělit od Španělského království. Zajímavá je minimální angažovanost Evropské unie k vyhrocené situaci na území jejího členského státu, což mě přivedlo ke zpracování zmíněného tématu právě z perspektivy EU, jejíž představitelé považují tyto skutečnosti za vnitřní záležitosti daného státu. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jaký je přístup EU ke zmíněným regionům z hlediska potenciálního členství, a to v případě, že by se tyto regiony staly nezávislé. Zároveň by bakalářská práce měla objasnit, z jakého důvodu Evropská unie tyto postoje zastává a jaký je jejich právní rámec. V práci jsou také představeny hypotetické scénáře pro přistoupení potenciálně nezávislých regionů Katalánska a Skotska do Evropské unie....
|
|
|
Ekonomické argumenty Slovinska pro vystoupení z Jugoslávie
Houška, Daniel ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce se zabývá ekonomickými argumenty použitými Slovinskem při snaze vystoupit ze Socialistické federativní republiky Jugoslávie (dále jen SFR Jugoslávie). Rozpad SFR Jugoslávie započal v druhé polovině 80. let 20. století politickou destabilizací a ekonomickou krizí. Slovinsku se kromě nespokojenosti s federální vládou v Bělehradě, která začala prosazovat agresivní srbský nacionalismus a ignorovala slovinské požadavky na větší míru autonomie, nelíbil způsob přerozdělování financí vybraných z daní ve federaci. Dlouhodobý pocit Slovinska, že je ekonomicky využíváno bez adekvátní možnosti rozhodovat o svých záležitostech a stále viditelnější nechuť Srbska jednat o změnách ve federaci vedl k vyhlášení slovinské nezávislosti v roce 1991. Právě ekonomické argumenty měly být po několikadenní válce mezi Slovinskem a Srbskem vyzkoušeny v nové éře samostatného Slovinska. To se v 90. letech 20. století muselo transformovat v tržní ekonomiku, která by byla schopna využít své pozice na hranici západní Evropy. Zároveň tak snaha zapojit se do evropských a světových ekonomických struktur znamenala zkoušku, zda se Slovinsko skutečně samostatností dostalo do lepší ekonomické situace. Druhá část práce srovnává slovinské osamostatnění s katalánským separatismem, který se zvláště v posledních letech stal zásadní otázkou...
|
|
|
Vliv ekonomické krize na katalánský nacionalismus
Risingerová, Karolina ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Traian (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je katalánský nacionalismus, jakožto nacionalismus národa bez státu, a jeho proměny po vypuknutí ekonomické krize. Cílem je analyzovat potenciální vliv ekonomické krize na katalánský nacionalismus a jeho zesilování, či naopak zeslabování po roce 2008, a to nejdříve na úrovni veřejného mínění, především pak na politické úrovni v rámci výzkumu katalánských politických stran zastoupených v katalánském parlamentu po volbách v letech 2006, 2010 i 2012, které jsou rozděleny na základě svých požadavků vůči centrální vládě dle Dandoyovy typologie. Zesílení požadavků na nezávislost v katalánské společnosti a jeho korelace se stále se zhoršujícími ekonomickými ukazateli, jako je nezaměstnanost, katalánský dluh či růst HDP, je zkoumáno v rámci lineární regresní analýzy v první části výzkumu. Propojenost nacionalistických témat a tématu ekonomické krize je analyzována ve druhé části v rámci tří aspektů kampaně před volbami do katalánského parlamentu v letech 2006, 2010 a 2012, konkrétně předvolebních programů jednotlivých politických stran, projevů kandidátů během předvolebních debat a televizních rozhovorů a konečně předvolebních spotů. Závěrem práce je zjištění, zda a pokud ano, jakým způsobem, došlo k zesílení nacionalistických požadavků v katalánské společnosti a...
|
|
|
Separatistické tendence v Evropě - případ Katalánska a Padánie
Voráček, Michal ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bakalářská práce se věnuje katalánskému a padánskému (severoitalskému) separatismu. Jejím cílem je analyzovat a komparovat separatistické tendence ve dvou evropských regionech, tedy v Katalánsku a v oblasti tzv. Padánie na pozadí historického vývoje v rámci jejich domovských států. Práce je kombinací deskripce a komparativní případové studie a je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část vymezuje základní pojmy, které jsou klíčové pro porozumění problematice separatismu a které prostupují celou prací. Dále je v teoretické části stručně představena teorie konfliktních linií Steina Rokkana a Seymoura Martina Lipseta, především pak konfliktní linie centrum-periferie, z níž pak vychází část praktická. Praktická část se pak ve dvou samostatných kapitolách věnuje původu a vzestupu katalánského, respektive padánského separatismu, a to s akcentem na historický vývoj analyzovaných regionů, jejich současné postavení v rámci Španělska, respektive Itálie, hlavní faktory ovlivňující separatistické a nacionalistické nálady a na současnou politickou reprezentaci obou regionů. V závěrečné kapitole jsou získaná data komparována s cílem najít základní podobnosti a odlišnosti mezi separatismem v Katalánsku a tzv. Padánii.
|
|
| |
host ::
RSS.